Fotogalerie / reportáže / video
Report Jarní Bahno 2006
1. závod 25.3. 2006 - Linhart
Bez nadsázky nejkrutější závod v pětileté
historii Bahna. Neobvykle prodloužená zima se postarala o podmínky, které se
dají charakterizovat jako nepravidelné střídání bahnitých úseků s ledovými
plotnami (za vše hovoří
tento
snímek). Ještě týden před závodem bylo trať prakticky nemožné projet a
pořadatelé si dělali vážné starosti o smysluplnou účast závodníků. Přesto se
jich onu sychravou sobotu postavilo na start 51 a s výjimkou juniorek (17-18
let) byly obsazeny všechny kategorie z patnácti vyhlášených. Dostavil se i hojný
počet "doprovodů" - rodinných příslušníků, známých, trenérů, fotografů i
prostých zvědavců, pořadatele nepočítaje. V kopcích lázeňských lesů kolem
Linharta se tak sešla bezmála stovka lidí, kteří se několik hodin poté vraceli
do svých vyhřátých pelíšků se surrealistickým pocitem prožitého neskutečna.
Závodníci si při koupeli ještě dnes nevěřícně prohlížejí modřiny a rány, utržené
při četných pádech, které (zaplaťbůh) neskončily přivoláním sanitky, i když to
jistě hodně bolelo. Opravdový očistec zažila poslední vlna startujících, ve
které byli hobíci a elita. Chvíli po startu začalo na zledovatělý sníh pršet a v
některých úsecích se nedalo prakticky ani chodit. Devět závodníků nedojelo.
Bohužel nebylo možné sledovat traťový rekord, protože prakticky všem kategoriím
byl z časových důvodů ubrán jeden okruh.
Jako hlídka na trase jsem si "užíval" pravděpodobně nejšílenější úsek u
Smrkového srubu nad Tuhnickou studánkou, a musím konstatovat, že absolutně
každý, kdo si troufl první letošní závod Bahna absolvovat (bez ohledu na to zda
dokončil), si zaslouží obdiv a nehynoucí slávu. Pregnantně to vyjádřila
závodnice z kategorie žen nad 40 let - bikerka a kamarádka Jaroslava Vnuková:
"Kdyby mi někdo někdy řekl, že po tomhle budu někdy jezdit, tak se mu vysměju.".
Jela. A dojela. Druhá. Pro mě osobně se největšími hrdiny stali: veterán Karel
Rouča, který po nedávném zranění závod se ctí absolvoval na své celotvrdé plečce ("Když jsem varskej,
tak je to přece povinnost, ne?"), křehká srnka, jejíž startovní číslo jsem
nepostřehl (protože jsem s otevřenou papulou zíral na to, jak s freeridovým
přehledem zvládá kousky, kde se ostatní váleli ze svahu dolů - jistě
vyhrála) a hopsavě orientovaný šílenec s kokoskou, v džínách a s hladkými
plášti, který polovinu tratě naprosto vyčerpán odtlačil a dodnes se zřejmě budí
v noci hrůzou a zalit smrtelným potem. Z pro mě známých tváří mě hodně zaujal
Tomáš Kozák, který bez hřebů velice slušně stíhal ohřebovaného Fabišovského.
Co říci závěrem? Na karlovarské Bahno jezdí tradičně cvoci. A 25.3. 2006 přijel
všech cvoků výběr. Klobouk dolů. Sejdeme se znovu za týden a není to apríl.
Dan
Zpověď bikerky (v letech:-) aneb sáhli jste si někdy na dno?
Pro znalé situace asi nemá cenu popisovat co znamená, když se řekne „jedu
Bahna“. Těchto závodů se účastním již pár let, takže relativně vždycky vím, co
mě může čekat… relativně :-) To jsem si teda vždycky myslela, až do 25. března
tohoto roku, kdy se díky letošní dlouhé zimě na trase držel sníh snad zuby
nehty… co sníh, letošní první závod by směle snesl pojmenování „lední rallye“. A
jelikož na webu ohledně konání závodů závodu stálo: Jedou se všechny čtyři
bez ohledu na počasí, i kdyby měly padat kravince s kotvama… Bylo
rozhodnuto. Ještě den před tím jsem se na internetu ujišťovala, že se závod
opravdu jede, ale místo abych se koukla pořádně na nové propozice (jako čas
startu a změna trasy) jsem se kochala hláškami bikerů, kteří si trať již v
průběhu týdne stačili projet, jako: No bude to veselý, místy sníh, led, bláta
dostatek, ale vcelku jetelný… no jak pro koho :-)
Takže ten den od rána žádný spěch, start je přece vždycky až ve 12 hodin, kolo
jsem si po 4měsíční zimní pauze už včera pečlivě dofoukla, tachometr vynulovala.
A vstávala v 10. Kávička, župánek, zvolna začít vařit dětem oběd. O to víc mě
zaskočila někdy po půl 11. smska jednoho z pořadatelů: „Startuješ v 11, víš to?“
Zmohla jsem se jen na stručný telefonát: „Fakt?“ Fakt! Do startu zbývalo 20
minut a mě bylo jasné, že nestíhám. Ještě nikdy jsem se tak rychle neoblékla do
cyklistického a ten den jsem snad trhla můj osobní rekord v průjezdu městem, v
dešti (předpověď vyšla), v blátě (místním staveništěm). K obědu měli doma ten
den nedovařené špagety. Nicméně na start jsem přijela o 6 minut déle, udýchaná
(bylo to do kopce a letos poprvé :-), zmoklá. Nechala jsem si připnout startovní
číslo (těch pár vteřin už mě nezabije) a vyrazila…
Za první zatáčkou jsem zjistila, že na ledu jo to opravdu o něčem jiném…a
zpomalila (nemusím přece být první, že?). Za druhou zatáčkou jsem dojela poslední
závodnici, která po „lehkém uklouznutí“ kolo už radši tlačila. Po dalších pár
metrech jsem „hodila tlamu“ i já, ztratila zadní blatník, v další zatáčce (to je
Dane ta tvoje:
tento snímek , ta byla nejlepší:-) se šikmým sklonem do kopce jsem doslova
lezla po čtyřech na ledu, na následující „vracečce“ přehlídla „mlíko“ a
zabloudila…takže zpět a znovu na trasu. V této fázi jsem měla za sebou sotva 4
km (půlku prvního okruhu, jely se dva), ale jinak toho už plné zuby…. . Další „sjezdík“
končil zatáčkou a pokračoval zhruba 30cm hlubokým, úzkým sněhovým korytem…do
toho jsem se samozřejmě nestrefila (další pád, tentokrát do měkkého, co si asi
myslela hlídka na trase? :-). Pokus nasednout v tomhle terénu jsem vzdala po pár
pádech dolů ze svahu (nahoru se přeci nepadá, že jo?), při kterých jsem se z
půlmetrových závějí ani nemohla vyhrabat zpod kola (naštěstí v těchto místech
nikdo nefotil :-), a zhruba kilometrový úsek jsem kolo poctivě tlačila po
kotníky ve sněhu (ty letní tretry se síťovinou, které jsem ve spěchu doma obula
asi nebyly tou nejšťastnější volbou…). Uklidňovalo mě pouze vědomí, že podle
stop přede mnou nejsem jediná, kdo tu kolo tlačil. Pak už stačilo projet zbylých
pár (ledem pokrytých, jak jinak :-) zatáček, pár stovek metrů bahnem a byl tu
konec prvního kola… a překvapivě i cíl! Pořadatelé se v průběhu závodu rozhodli
o okruh ubrat. Skvělý nápad!
V té chvíli jsem si ještě myslela, že bych druhé kolo zvládla. Ale znáte to:
člověk míní… Po půlhodince stání v soustavném dešti, čekání na výsledky –
sice už s čajíčkem-rumíčkem a tatrankou, ale bez nitky suchého na sobě, botky i
rukavice skrz naskrz, mě začaly síly opouštět. A představa, že takhle ještě
musím dojet domu 7 km, i když z kopce, ale o to hůř… Snad jen vidina horké vany
mě donutila dojet. Zabahněné kolo do garáže, průlet chodbou, rovnou do koupelny.
Asi na mě byl dost děsný pohled, když i moje pubertální dcera po pár minutách
nesměle zaklepala na dveře koupelny a výjimečně slušně se zeptala: „Maminko,
nepotřebuješ něco?“ To už jsem ale zvolna roztávala v horké vodě, fialové prsty
u nohou dostávaly zpátky barvu a přestala jsem snad i fňukat…
V době, kdy tohle vše píšu, už je mi hej, dokonce jsem to ani neodstonala. A ve
výsledku jsem ráda, že jsem závod nevzdala. O nějakém časovém rekordu se nedá
ani mluvit, ale ten den jsem vyhrála sama nad sebou. Takže za týden jedu znova,
tentokrát se náležitě vybavím a na start přijedu včas…
P.S. a odpoledne, když se manžel vrátil ze služební cesty a ptal se: „Tak jaký
to bylo?“ – řekla jsem jen: SKVĚLÝ !
Duraska
Jarní Bahno v zimních podmínkách
Karlovarské noviny - 29.3.2006
Karlovy Vary - V podmínkách daleko spíše zimních než jarních odstartoval
v sobotu jubilejní pátý ročník seriálu závodů horských kol Bahno 2006.
Přes nepříznivé podmínky se na startu prvního ze čtyř bahenních závodů u výletní restaurace Linhart postupně sešlo víc než padesát bikerů všech kategorií. Na střídavě rozbahněných a zledovatělých tratích nebyla nouze o pády, v nejpočetněji obsazené kategorii mužů do 29 let například nedokončilo osm ze čtrnácti startujících. Naštěstí to vše skončilo jen drobnými oděrkami a pohmožděninami.
V hlavní kategorii mužů Elita se o prvenství poprali dva mnohonásobní vítězové bahenních závodů z předchozích čtyř let. Po tvrdém boji vyhrál Ladislav Fabišovský z Ostrova před plzeňským matadorem Tomášem Kozákem, který na dnes nejlepšího bikera Karlovarska ztrácel v cíli něco málo přes minutu.
Výsledky z Linhartu
- Kluci 6-9 let: 1. Vojta Kočí (Ostrov);
- žáci 10-14 let: 1. Jakub Rádl (LK Slovan), 2. Tomáš Vlasák (K. Vary), 3.Petr Ježek (CK Hnízdil);
- žákyně 10-14 let: 1. Pavla Ondráčková (IC Energo Hnízdil), 2. LucieFicenecová (TJ Jáchymov);
- kadeti 15-16 let: 1. Jan Jiskra (LK Slovan) 2. Martin Hájek (SlovanPlavci), 3. Ondra Kocman (Profi Sport Cheb);
- kadetky 1516 let: 1. Hana Ježková (CK Hnízdil);
- junioři 17-18 let: 1. Michal Velíšek (Bike Sport Plzeň), 2. Filip Meinelt(Slovan KV), 3. Karel Hanyk (Exe Jeans);
- muži 19-29 let: 1. Jindra Volný (xtreme), 2. Vojta Marvan (IC EnergoHnízdil), 3. Michal Kantner (St. Plzenec);
- ženy 19-29 let: 1.Dana Moosová (ZS Coxys Domo Team);
- muži 30-39 let: 1. Petr Kopecký (MTB Maraton Team Kadaň), 2. Patrik Cupan(Božičany), 3. Tomáš Konopásek (Exe Jeans);
- ženy 30-39 let: 1. Eva Hašková (Slavie Plzeň);
- muži 40-49 let: 1. Michal Beneš (Kokos Team);
- ženy 40 a více let: 1. Blanka Zbořilová (K. Vary), 2. Jaroslava Vnuková(Praha), 3. Monika Durasová (K. Vary);
- muži 50 a více let: 1. Jan Toufar (Tukan), 2. Karel Rouča (Slavie K. Vary); muži Elita: 1. Ladislav Fabišovský (Fuji Bike Ranch) 1:07:25; 2. Tomáš Kozák (Hepos Plzeň) 1:08:31; 3. Michal Zbuzek (KC Kooperativa MTB)1:09:17 hod.
Druhý závod jarní série Bahno 2006 pořádá karlovarské sdružení cyklistů A.M.bike no limits v sobotu 1. dubna se startem a cílem na Sluneční louce nad Letním kinem.
Jiří linhart
2. závod 1.4.2006 – Sluneční lázně
Dnešní den se opravdu vydařil. Od rána svítilo sluníčko, sem tam mráček, předpověď počasí vcelku příznivá, s avizovaným množstvím bahna na trase každý počítal (viz páteční slejváček cca v 17.00 :-), a vůbec - kdo přežil minulou sobotu, tak už ho přece jen tak něco nerozhází…víme o čem je řeč :-). Víceméně dnešek byl za odměnu každému, kdo se rozhodl přijet. Troufnu si dokonce říct, že tento 2. závod, ač co se týče terénu bezpochybně nejnáročnější – o tom žádná, mi po tom předchozím připadal tak trochu fádní… jaksi postrádal „šťávu“ (je mi jasný, že „tahám čerta za ocas“, ale nemůžu to nenapsat :-) Trasa byla odporně suchá (ta troška bahna v cílové rovince a další s potůčkem a se zbytkem sněhu v prvním prudším stoupáním nestála ani za řeč – a vzhledem k mé rychlosti, kterou jsem tenhle úsek projížděla, jsem se ani moc nezacákala :-), nikde to neklouzalo (každou prudší zatáčku z kopce jsem preventivně vycvakávala – doprava pravou a doleva…taky pravou :-), během závodu nepršelo, ba co říct – chvílemi bylo odporně teplo (když jsem při druhém okruhu odhazovala zimní rukavice :-) a zadní blatník jsem tentokrát zahodila sama…já se to snad nikdy nenaučím (ho správně připnout :-).
Ale přece jen pár postřehů, které mě dnes dostaly zpátky na zem…:
Díky tomu, že do místa startu jsem musela projet celé město, jsem viděla, co
dokáže velká voda (doteď šel problém záplav jen jaksi mimo mě), přesvědčila se,
že cyklostezka podél Ohře je opravdu neprůjezdná, po dlouhé době se dostala na
kolonádu, kam jako karlovaračka normálně zavítám jen jaksi „z povinnosti“ v
rámci letního MFF či jí občas v rychlosti prolítnu s kamarády, když si tudy
krátíme zpáteční cestu z vyjížďky, a že říčka Teplá je se svým současným
průtokem směle splavná i pro větší plavidlo než je nafukovací matrace…
Doslova slzy do očí mi vhrkly při startu nejmenší bikerské drobotiny, kdy pro
leckterého špunta to byl jeho první závod v životě. Jejich závodní nasazení být
ten nejlepší a s jakou vervou se se svým úkolem projet okruh co nejrychleji
„poprali“, bylo přinejmenším srovnatelné s rivalitou v kategorii Elite, a nic
jim nevadilo, že mnohé z nich museli jejich maminkové a tatínci ještě místy na
blátivé rovince za sedlo přidržovat, či s nimi (jako technická podpora –
samozřejmě) celý okruh běžet…
Dost tvrdé procitnutí z euforie vítězství byl pro mě (teď už vím, že ne zrovna
nejšťastnější :-) nápad projet si odpoledne z dlouhé chvíle ještě jednou trasu,
tentokrát jen tak „rekreačně“ .…s kategorií hned po drobotině následující, tj.
žáci-žákyně 10-14 let. Ti „malí hajzlíci“ – jak jsem je po mém návratu do cíle v
údivu nazvala a jen nechápavě kroutila hlavou nad nejlepším časem 21 minut (1
okruh), mi zmizeli z očí hned za první zatáčkou rychlostí blesku a abych dohnala
alespoň toho posledního, musela bych se hooodně snažit :-) Mládeži – klobouk
dolů!
Pochopila jsem, že buřty se dají jíst i bez hořčice…:-), že batoh plný
náhradního oblečení jsem táhla zbytečně….:-)
No a že ten slejvák jsem si nakonec přeci je vychutnala….když nás po půlnoci na
AC Startu vyhodili i s kolama z hospody….to totiž lilo nejvíc:-)
Duraska
Bikeři se dočkali bahna
Karlovarské noviny - 7.4.2006
Karlovy Vary - Už bez sněhových závějí a ledových ploch, zato pěkně na blátě,
které mají bikeři tak rádi, se odejel druhý závod 5. ročníku seriálu Jarní Bahno
2006.
Závodilo se na tratích v lázeňských lesích nad Grandhotelem Pupp a Galerií umění, ze všech bahenních závodů nejtechničtějších. Svoje síly a umění si na nich vyzkoušelo opět na osm desítek bikerů obého pohlaví ve věku od dětí až po veterány.
Tradičně velice kvalitně obsazenou kategorii Elita vyhrál tentokrát Marek Nebesář v dresu MTB Michelin Teamu, druhý projel cílem Plzeňan Tomáš Kozák a třetí vítěz prvního závodu Ladislav Fabišovský z Ostrova. Tato trojice je také v čele průběžného pořadí po dvou závodech.
Třetí závod série se jede zítra, v sobotu 8. dubna. Start a cíl jsou na vyhlídkové plošině na kopci Tři kříže nad fotbalovým stadionem v Drahovicích, parkoviště pro auta je u nedalekého hotelu Slavia.
Pořadí startů:
- 11:00 kadeti, kadetky, juniorky a veteránky (2 okruhy),
- 12:00 junioři, ženy, veteránky mladší a veteráni starší (3 okruhy),
- 13:30 děti 6-9 let (malý okruh cca 0,5 km),
- 13:45 žáci a žákyně (1 okruh),
- 14.30 muži Elita, muži příchozí a nejmladší veteráni (4 okruhy).
Okruhy mají cca 8 km, vyhlášení výsledků v prostoru startu a cíle.
Jiří linhart
3. závod - Tři kříže
Jarní Bahno má za sebou už třetí ze čtyř závodů
Karlovarské noviny - 13.4.2006
Karlovy Vary - Pro letošek rekordní stovka bikerů se postavila na start
třetího ze čtyř závodů horských kol jarní série Bahno 2006. Letos poprvé se taky
na ně smálo sluníčko, kterého ale nebylo zas tolik, aby vysušilo všechno bláto,
takže traťový rekord odolal. A když už jsme u rekordů - tratě kolem Tří křížů
jsou ze všech čtyř závodů Bahna nejvýše, startuje se v nadmořské výšce 527
metrů.
V hlavních závodech startovalo 33 mužů a desítka žen v celkem osmi kategoriích.
Pro vítězství si dojel Ladislav Fabišovský z Ostrova, který opět potvrdil, že na
této trati nemá soupeře. V prvním ze čtyř kol s ním ještě držel krok plzeňský
matador Tomáš Kozák, ale pak už 'Fába' kroužil kolem Tříkřížového vrchu sám.
Fabišovský s Kozákem jsou také před závěrečnou časovkou dva největší kandidáti
na celkové vítězství. Fabišovský má za dvě vítězství a jedno 3. místo 41 bodů a
třikrát druhý Kozák o dva méně. Třetí v průběžném pořadí Roman Káles (5. a 3.)
ani vítěz druhého závodu Marek Nebesář je prakticky nemohou ohrozit.
Posledním závodem jarní série Bahno 2006 bude v sobotu MTB časovka jednotlivců
se startem a cílem v Sedlečku. Stejně jako všechny předchozí je i tento závod
veřejný, takže zkusit to může každý. Více informací o časovce najdete v
Karlovarkách zítra.
Jiří linhart
4. závod - časovka Sedlečko
Karlovarské noviny - 14.4.2006
Posledním závodem bude MTB časovka pod Šemnickou skalou.
Karlovy Vary - Jubilejní 5. ročník seriálu závodů horských kol 'Jarní Bahno
2006' zítra končí. Zatímco první tři závody byly koncipovány jako klasické XC
okruhy v karlovarských lázeňských lesích, finále obstará MTB časovka
jednotlivců.
Trať časovky tvoří náročný, zhruba 17 km dlouhý okruh se startem a cílem u
rybníčka nad obcí Sedlečko. Závodníci odtud vyjedou nejprve velmi strmé stoupání
po silnici pod Šemnickou skalou k Andělské Hoře, následně po lesních cestách
kolem golfového hřiště sjedou až k Pražské silnici nad Drahovicemi, odkud opět
po lesních cestách dojedou do cíle. Start prvního závodníka je ve 12:00 hod.,
další startují v minutových intervalech v pořadí, jak přijdou na start.
Přihlášky je možné podat na místě startu nejpozději půl hodiny před startem
kategorie.
Děti a žactvo závodí na kratších okruzích 1 a 2 km a startují od 10:00 hod.
Vyhlášení výsledků časovky a celé série v restauraci v Dubině od 16:00 hod.
Jiří linhart
Horská kola: Jubilejní páté Bahno uzavřela sobotní časovka jednotlivců
Karlovy
Vary - Časovka jednotlivců uzavřela v sobotu jarní seriál závodů horských kol
Bahno 2005. Počasí se vydařilo, a tak se na startu u rybníčka nad Sedlečkem
sešlo osm desítek bikerů.
"Tratě dělaly názvu čest, bahna bylo víc, než kdy jindy, bylo to opravdu
náročné," pochvaloval si člen pořádajícího karlovarského sdružení cyklistů
A.M.bike no limits Daniel Danielčák. "Závod ozdobil souboj dvou 'eliťáků',
ostrovského Ládi Fabišovského a plzeňského Kozáka, kteří si teprve tady, v přímé
konfrontaci, rozdělili dvě nejcennější medaile," dodal Danielčák.
Karlovarské 'Bahno' svým časným termínem na přelomu zimy a jara už tradičně
patří k respektovaným závodům Českého cyklistického kalendáře. Na tratích
vedených v Karlovarských městských lesích tak každoročně testují své síly před
začátkem hlavní sezóny bikeři z půlky Čech. Připravit pro ně tratě odpovídající
kvality bylo letos náročnější než jindy.
"Při prvním závodě okolo Linhartu jsme se na tratích potýkali se sněhovými
závějemi a ledovými plotnami a na trati časovky jsme museli znovu postavit
můstek, který dva týdny předtím vzala velká voda," uvádí příklady Danielčák.
Jediným stínem letošní série byla absolutní absence kategorie juniorek, na žádný
ze čtyř závodů nepřišla ani jediná. Jinak byla ovšem účast slušná, vždy kolem
stovky závodníků, což je tak akorát, co se dá bez problémů zvládnout. Přes
všechnu náročnost tratí nedošlo letos k žádnému úrazu, takže medaili za
vítězství si na krk mohou pověsit i pořadatelé z A.M.bike no limits.
Jiří linhart